Kladské lesy roku 1873 zakoupil od státu Otto Friedrich Schönburg Waldenburg. Nové Schönburgovo panství zahrnovalo rozsáhlé území kolem Kladské, včetně obcí Rockendorf (od roku 1948 Žitná) a Krásná Lípa. Území mělo přes 6 000 hektarů a bylo rozděleno na 4 revíry: Kladský, Sangerberský, Perlsberský, Vranovský.
V roce 1875 začala výstavba Kladské. Byl postaven lovecký zámeček ve stylu alpských chat, rentovní úřad (stavení u křižovatky), vedle něho fořtovna, dva sruby pro úřednictvo, hostinec U tokajíciho tetřeva, stavení pro kočího a za zámečkem hospodářská stavení. Celý areál sem byl převezen z výstavy ve Vídni, kde ho kníže koupil. Švýcarský areál byl rozebrán, převezen sem a Švýcary znovu sestaven. Nejbližší okolí bylo parkově upraveno, takže místo brzy vyhlíželo velmi příjemně a lákalo k výletům. Z Mariánských Lázní sem vedla soukromá knížecí cesta přes Královský kámen. Kníže ovšem povolil užívání cesty pouze pro kočáry a pozdější dopravní prostředky, jako auta a omnibusy, musely jet po okresní silnici do Sangenbergu (od roku 1947 Prameny) a odtud na Kladskou značnou objížďkou. Hostinec U tokajícího tetřeva kníže pronajímal a vlastní zámecká kuchyně byla v pravém křídle loveckého zámečku. Nájemci hostince byli proslulí odborníci. Ceny byly relativně vyšší, pouze výčep pro kočí byl výjimkou. Mezi válkami sem jezdívalo v létě denně 40 až 50 ekvipáží. Ze slavných návštěvníků Kladské nutno jmenovat anglického krále Eduarda VII., bulharského krále Ferdinanda, egyptského krále Fuada, vídeňského arcivévodu Ferdinanda, francouzského ministerského předsedu Clemenceau, sovětského ministra zahraničí Litvinova (1937) aj.. Český novinář J. Miškovský ve svých Mariánskolázeňských obrázcích (1932) popsal zdejší návštěvu prezidenta T.G. Masaryka v neděli 31. července 1927.
Schönburg zemřel 11.11.1936 a byl pochován v blízkosti zámečku, jak si přál. Jeho hrobka je zde dodnes.
Do roku 1945 byl český název obce v podobě neutra, Kladské, německy Glatzen. Koncem 2. světové války leželo zde v lesích na 40 tisíc německých vojáků. Jen krátkou dobu po válce byla Kladská opět přístupná. Brzy tu vzniklo vojenské pásmo a Kladská pak patřila pod vojenskou lesní správu a v zámečku bylo výcvikové středisko pro lesní dorost (od roku 1952). Roku 1960 lovecký zámeček zčásti vyhořel, byl však obnoven. Ve srubech, kde bydlívali vojáci, byli později brigádníci a nakonec zůstaly sruby prázdné. Sokolovské státní statky je kolem r. 1980 prodaly podniku Chemopetrol Litvínov, který je nechal opravit.
Kladská patřila správou pod obec Kynžvart. Od 1.4.1976 přešla pod mariánské lázně a na rozdíl od většiny k Mariánský lázním přičleněných obcí, které se po roce 1990 opět osamostatnily, zůstala pod správou Mariánských Lázní. Dnes má 67 stálých obyvatel, a hostinec i zámeček, které byly dlouhá léta nepřístupny veřejnosti, jsou opět v provozu.
Zajímavosti
V okolí Kladské leží čtyři chráněné vrchovištní rašeliniště: Lysina(Glatzfilz) se 43 hektary, Paterák(Zankfilz) s 94 hektary, Tajga(Birkfilz) se 148 hektary a Malé rašeliniště se 7 hektary. 14.září 1977 byla otevřena naučná stezka kolem Kladského rybníka a dodnes je hojně navštěvována.
Otevírací doba
Slouží jako hotel, takže přístupný hotelovým hosty. Jinak otevřen příležitostně.
Vstupné
Služby
- rezervace:
- fotografování, filmování:
- přístup psa:
- platba kartou: ne
- sociální zařízení:
- prodej:
- občerstvení:
- pronájem prostor:
- svatební obřady:
- úschovna:
- šatna:
- služby cyklistům:
BariéryParkování
Parkoviště u zámečku.
Dostupnost
Z Mariánských Lázní 8,5 km po zelené TZ.
ZDROJ www.marienbad.com/kladska