Zámek začal Josef Jan Maxmilián Kinský stavět v roce 1730 a přesídlil do něj po požáru starého zámečku roku 1733, i když stavba byla zcela dokončena až o 2 roky později. Jméno stavitele není bezpečně doloženo, ale pravděpodobně jím byl roudnický stavitel Petr Pavel Columbani, který přestavěl i sousední kostel. Zámek tvoří patrová hlavní budova se dvěma bočními křídly ve tvaru písmene H, před níž je čtvercové nádvoří, obklopené přízemními hospodářskými budovami. Průčelí hlavní budovy se vstupním portálem a balkonem v 1. patře je ukončeno trojúhelníkovým štítem a atikou se třemi sochami mytologických postav, představujícími Atlanta podpírajícího nebeskou klenbu, bohyni lovu Dianu a bohyni setby a úrody Ceres. Ve výklencích po stranách průjezdu jsou dvě monumentální sousoší, znázorňující boha obchodu Merkura s Argosem a řeckého hrdinu Herkula s královnou Omfalé. Všechny sochy jsou připisovány Antonínu Braunovi (1709-1742), který se vyučil u svého strýce Matyáše Bernarda Brauna a po jeho smrti roku 1738 převzal vedení jeho sochařské dílny. Původně barokní budova zámku byla roku 1829 Karlem Kinským klasicistně upravena a v interiérech vybavena novým nábytkem. V některých místnostech prvního patra se dochovaly stropy s barokní štukovou výzdobou.
Zámek není turisticky přístupný. Po roce 1946 v něm byla umístěna dětská ozdravovna, potom škola v přírodě, ústav sociální péče a nakonec domov důchodců, který je zde dosud.
Spolu se zámkem byl založen i přilehlý park, rozšířený v roce 1750 a do dnešní podoby upravený za Karla Kinského kolem roku 1828. V jeho středu je pozoruhodná fontána s pískovcovou sochou Neptuna z roku 1755 od Antonína Maxe.
V parku dnes roste více než 50 stromů, z nichž k nejzajímavějším patří úzce sloupovitý dub letní, převislý buk a žlutopestrý javor klen, z jehličnanů smrk východní a cypřišek hrachonosný.
Otevírací doba :
není turisticky přístupný.
Poloha : 15 km severně od České Lípy. Obec má zastávku linkového autobusu. Nejbližší vlaková stanice Nový Bor.
Parkování : ano