Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. S počátky hradu Přimdy je tradičně spojován údaj kronikáře Kosmy vztahující se k roku 1112. Tehdy nějací Němci založili v Českém pohraničním hvozdu nedaleko Bělé nejmenovaný hrad. Jeho stavebníkem byl pravděpodobně Děpolt II. z Vohburgu. Český kníže Vladislav, sám v čele vybraných válečníků, hrad dobyl a osadil českou posádkou. Zřícenina hradu Přimda byla vyhlášena vládou kulturní památkou v r. 1962. Od 2. poloviny r. 2000 postupně probíhají nejnutnější opravy. Ve 12.-14.století náležela Přimda mezi nejvýznamnější královské hrady. Zřícenina hradu leží v Českém lese na území stejnomenné Přírodní rezervace, která je chráněna od r. 1956, její výměra je 33 ha a tvoří převážně bukové porosty na prudkých balvanitých svazích okolo hřebene Přimdy. Dnešní porosty nejsou původní. V blízkosti hradů les z obranných důvodů být nikdy nemohl. Dnešní stav porostů ale odpovídá původním.
V období vlády Lucemburků došlo k prvním zástavám hradu. Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kteří ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá. Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu.
Kdo a kdy postavil v místě přimdského hradu první opevněný objekt, to se již nepodaří zjistit. Údaje, uváděné v kronikách Hájkově, Dalimilově, Kosmově a v ztracené německé kronice, patří do kategorie bájí. Podle nich zde postavil dřevěný hrad v r. 925 hrabě Altenburg, aby sem později přivedl unesenou dceru císaře. Když jim později císař odpustil a mladá dvojice odešla na císařský dvůr, hrad na vrcholku Přimdy osiřel.
Věrohodnější jsou údaje kanovníka vyšehradského, který navázal na Kosmovu kroniku. Autor uvádí, že zde začali Češi v r. 1126 stavět opevnění, které nazvali Przimda. Stavba musela být ukončena do r. 1148. V tomto roce sem byl totiž vsazen do vězení princ Soběslav z rodu Přemyslovců.
Hrad nebyl nikdy veliký. Kromě severní strany, kde byl vyhlouben hradební příkop, se terén na všechny strany prudce svažuje a ponechával jen malou plochu pro stavbu objektu. Malý prostor neumožňoval umístit přímo v hradu potřebné řemeslníky. Ti žili v podhradí. Přesto, že hrad byl malý, byl od počátku považován za spolehlivé opevnění. Proto sem kníže Vladislav II. uvrhl svého bratra Soběslava do vězení. Pohodlná cesta vedoucí dnes ke zřícenině hradu, dříve neexistovala. Vznikla v době, kdy byla postavena v místě nad Horským hotelem kaplička. Asi po r. 1850.
Doplňkovými objekty hradu byly tři strážní věže na Šibeničním vrchu, poblíž dnešní meteorologické stanice. Odtud se střežil pohyb na cestě vedoucí přimdským sedlem. Základy těchto strážních věží se uchovaly až do novější doby. Dalším předsunutým objektem hradu byla stavba v lokalitě zvané Backofen pod svahem Přimdy nedaleko cesty vedoucí k hranicím.
Od doby svého postavení až do konce 16. století, kdy se začal měnit ve zříceninu, patřil hrad střídavě panovníkovi a příslušníkům šlechtických rodů, kterým dával panovník hrad v době své finanční tísně do zástavy. Až do r. 1316, kdy byl dán prvně do zástavy, byl hrad Přimda spravován nepřetržitě královými purkrabími.
V držení Přimdy se vystřídalo více majitelů. V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav Novohradský z Kolowrat. V majetku tohoto rodu je území dodnes. S výjimkou asi 50 let nacistické a komunistické vlády v zemi.
Zajímavost : Nejeden český panovník okusil také útrapy zdejšího královského vězení. Mezi 1148-1150 a 1161-1173 tu byl vězněn Přemyslovec Soběslav II. V roce 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat i pozdější český král Přemysl Otakar II.
Přístupnost :
volně přístupný
Dostupnost : Přimda leží 14km J od Tachova. Nejbližší vlaková stanice je Třemešné pod Přírodou odkud je autobusový spoj do Přimdy, nebo zelená TZ (8km). Z Třemešné můžete po cestě dojít do Rájova a napojit se na modrou TZ do Přimdy. K hradu je pak snadný přístup po cestě z Přimdy. Z vrcholu Přimda 848,1 m je krásný výhled do kraje.
Bariéry : přírodní terén